Vitamín A¹ - je vitamín rozpustný v tucích. Mezi jeho nejbohatší zdroje patří játra, rybí tuk, mrkev, špenát, kapusta, zelí, meloun, dýně, meruňky a vaječný žloutek. Vitamín A podporuje správnou funkci zraku a imunitního systému, přispívá k udržení dobrého stavu sliznic a pokožky.

Vitamín B1² - je vitamín rozpustný ve vodě, který je nezbytné průběžně přijímat v potravě (v lidském těle se neukládá a jeho zásoba vydrží jen 4-10 dní). Mezi jeho nejbohatší zdroje patří droždí, ořechy, med, maso a neloupané obiloviny. Je nezbytný pro normální energetický metabolizmus, správnou funkci srdce a nervového systému. 

Vitamín B2³ - je vitamín rozpustný ve vodě a v těle se neukládá. Člověk, na rozdíl od většiny býložravých živočichů, není schopný tento vitamín syntetizovat a musí ho přijímat potravou. Mezi nejbohatší zdroje vitamínu B2 patří kvasnice, játra, ledviny, také mléko, tvaroh, vejce, vepřové a hovězí maso, kakao a ořechy. Lidský organismus potřebuje vyšší množství vitamínu B2 v období růstu a puberty, při zvýšené fyzické námaze, únavě, rekonvalescenci a celkovém vyčerpání. Vitamín B2 je nezbytný pro správné fungování metabolismu cukrů, tuků a aminokyselin i pro základní buněčný metabolismus, ovlivňuje proces tvorby a přeměny energie v organismu. Přispívá k zachování zdravé kůže a sliznic, podporuje zrak, tvorbu červených krvinek a správnou funkci nervového systému, snižuje únavu a vyčerpání. Napomáhá k ochraně buněk před oxidativním stresem. 

Vitamín B3⁴ - často nazývaný také niacin, nikotinamid, nebo vitamín PP, je ve vodě rozpustný vitamín, který se v těle neukládá a jeho syntéza v organismu je omezená (tělo ho umí získat například z tryptofanu), a proto je nutný jeho příjem v potravě. K bohatým zdrojům vitamínu B3 patří pivovarské kvasnice, játra, tuňák, libové maso, slunečnice, fazole a hrách, nezanedbatelné množství je též v mléce, vejcích a mrkvi. Vitamín B3 je významnou součástí koenzymů, které se podílí na energetickém metabolismu. Je nezbytný pro správnou funkci nervové soustavy a normální psychickou činnost, pro dobrý stav kůže a sliznic, pomáhá při únavě a vyčerpání. Vyšší potřeba vitamínu B3 je při zvýšené námaze, kouření, ve stáří, těhotenství a kojení. 

Vitamín B5⁵ - je ve vodě rozpustný vitamín přítomný ve všech tělesných tkáních. Ve větší míře se vyskytuje zejména v mase a vnitřnostech, luštěninách a celozrnném pečivu. Je součástí velmi důležitého koenzymu A, který je nezbytný pro metabolizmus cukrů a tuků. Podporuje duševní výkonnost, pomáhá při únavě a vyčerpání. 

Vitamín B6⁶ - je ve vodě rozpustný vitamín, který se vyskytuje především v kvasnicích, játrech, rybách, drůbeži a vejcích. Je obsažen také v bramborách, hnědé rýži, ořechách, sojových bobech, luštěninách, celozrnných obilovinách a listovém salátě. Vitamín B6 je nezbytný pro normální energetický metabolizmus, správnou funkci nervového systému, snižuje únavu a podporuje tvorbu červených krvinek a imunitu. Přispívá k normální psychické činnosti a k regulaci hormonální aktivity. 

Vitamín B9 (kyselina listová)⁷ - patří do skupiny vitamínu B. Jejím nejbohatším zdrojem je listová zelenina, ale také játra, libové maso a kvasnice. Vařením se zničí až 95% kyseliny listové, proto je ideální listovou zeleninu konzumovat v syrovém stavu. Pro velkou část obyvatel střední Evropy je charakteristický nedostatek kyseliny listové, proto je důležité dbát na správné složení jídelníčku, případně kyselinu listovou doplňovat užíváním doplňků stravy. Kyselina listová přispívá k normální psychické činnosti, má velký význam pro tvorbu krve. Nezastupitelnou úlohu má v procesu dělení buněk, tj. i pro správný růst a vývoj plodu, proto jsou v těhotenství doporučovány zvýšené dávky kyseliny listové. Přispívá také k normální funkci imunitního systému i ke snížení míry únavy a vyčerpání. 

Vitamín B12⁸ - je ve vodě rozpustný vitamín, který si člověk nedokáže vytvořit a je závislý na jeho příjmu z potravy. Hlavním zdrojem jsou maso, mléko, vejce a sýry. Neexistuje žádný dostatečně vydatný rostlinný zdroj, a proto největší nebezpečí nedostatku vitamínu B12 hrozí vegetariánům a zejména veganům. Je důležitý především pro krvetvorbu, imunitu, dělení buněk a odolnost proti únavě, nezbytný pro správnou funkci nervové soustavy a psychickou pohodu. 

Vitamín C⁹ - je nezbytný pro život a zdraví, protože plní v lidském organismu řadu funkcí - má antioxidační účinky (chrání buňky před volnými radikály), podporuje nervový systém a imunitu, snižuje únavu a vyčerpání. Je významný pro syntézu aminokyselin a kolagenu, který je součástí pojivových tkání. Podporuje vstřebání železa, vývoj kostí, zubů a chrupavek, podporuje růst a tvorbu bílých krvinek. Na rozdíl od většiny zvířat, si člověk nedokáže vitamín C vytvořit sám, ale musí ho přijímat v potravě. Nejbohatším zdrojem jsou šípky, černý rybíz, kivi, brokolice, červený rybíz, papája, pomeranč, citron a květák. Je velmi citlivý na teplotu, při tepelném zpracování dochází ke znehodnocení více než poloviny obsahu vitamínu C, proto se doporučuje konzumovat zeleninu a ovoce v syrovém stavu. 

Vitamín D¹⁰ – je vitamín rozpustný v tucích, který se tvoří v kůži působením slunečního záření, je také obsažený v houbách, kakau, kvasnicích, rajčatech, rybím tuku, mléku, játrech a vaječném žloutku. Podílí se na procesu dělení buněk, účastní se resorbce (zpětného získání) vápníku a fosforu ze střeva - má významný vliv na vstřebání a využití vápníku i fosforu a podporu kostí a zubů. Příznivě působí na imunitní systém a svalové funkce. 

Vitamín E¹¹ – je v tucích rozpustný vitamín, který slouží jako důležitý antioxidant – chrání buňky před oxidativním stresem,a tím zpomaluje stárnutí. Jeho nejvydatnějšími zdroji jsou máslo, mléko, maso savců, olej z pšeničných klíčků, burské oříšky, soja a salát. 

Vitamín K¹² – je vitamín rozpustný v tucích nezbytný pro udržení zdravých kostí (ovlivňuje využití vápníku v těle a jeho zabudování do kostí), má významný vliv na krevní srážlivost. Vitamín K se vyskytuje ve dvou přirozených formách – K1 a K2. Vitamín K1 (fylochinon) má význam zejména pro srážlivost krve, vitamín K2 (menachinon) pro metabolizmus a mineralizaci kostí. V evropské stravě je obvykle zastoupený mnohem vice vitamín K1 (jeho zdroji jsou hlavně kapusta, brokolice, špenát, petržel, zelí, rajčata, šípky a mrkev) než vitamín K2. Proto je žádoucí zajistit dostatečný příjem zejména u vitamínu K2. 

Biotin¹³ - je často označován jako vitamín B7, vitamín H či vitamín krásy. Všechny zvolené názvy mají své opodstatnění. Název biotin byl odvozený od toho, že je součástí mnoha živých buněk. Označení vitamín H odkazuje na to, že je důležitou součástí koenzymů nezbytných pro metabolismus tuků, sacharidů a bílkovin. A název vitamín krásy byl zvolen proto, že udržuje zdravou kůži a vlasy, příznivě působí na nervový systém a psychický stav člověka. Biotin je ve vodě rozpustný vitamín, který se řadí k tzv. vitagenům – látkám, které slouží organismu jako zdroj energie a stavebního materiálu. Má velký význam pro získávání energie na buněčné úrovni, slouží k látkové výměně tuků a bílkovin, podílí se na metabolismu téměř všech buněk v našem těle. 

Cholin¹⁴ – je ve vodě rozpustná látka, často se řadí mezi vitamíny skupiny B (vitamín B8). Podílí se na stavbě buněčných membrán, je základním stavebním kamenem acetylcholinu, který patří mezi látky přenášející vzruchy mezi našimi nervovými buňkami. Jako jedna z mála látek dokáže pronikat ochrannou hematoencefalickou bariérou přímo do mozku. Podporuje trávení tuků, zabraňuje jejich nadměrnému hromadění v játrech (nadměrné množství tuků v játrech snižuje tvorbu žluči a omezuje jejich funkčnost), přispívá ke správné činnosti jater. Mezi jeho nejbohatší zdroje patří vaječné žloutky, luštěniny, játra a burské oříšky. 

Inositol¹⁵ - se řadí mezi sacharidy, vyskytuje se v ovoci, zejména v pomerančích a ananasovém melounu. Původně byl považován za jeden z vitamínů B-komplexu. Inositol a jeho deriváty jsou důležitou součástí buněčných membrán. 

Měsíček lékařský¹⁶ - je bylina s krásnými žlutooranžovými květy, která byla používaná v tradiční medicíně již od Starověku. Pochází z jižní Evropy a Orientu, do střední Evropy se rozšířila ve Středověku. Květy obsahují široké spektrum účinných látek – éterické oleje, organické kyseliny, saponiny, vosky, zeaxanthin a lutein.

Lutein a zeaxanthin - patří mezi karotenoidy, mají žlutooranžovou barvu, která rostlinám jako je např. paprika, kukuřice, šafrán dodává charakteristické zbarvení. Živočichové je nedokážou sami v těle syntetizovat a musí je přijímat s potravou. Jejich nejbohatším zdrojem je špenát, kapusta, hrách, cuketa, brokolice, mrkev, kukuřice, vejce a kiwi. Hromadí se v sítnici oka, přičemž zeaxanthin najdeme především v tzv. žluté skvrně a lutein ve zbývající části sítnice. Dostatečnému příjmu luteinu a zeaxanthinu by měli věnovat pozornost především starší lidé, protože s věkem jejich koncentrace v očích klesá.

 Astaxantin¹⁷ – je přírodní karotenoid s intenzívní červeno-oranžovou barvou, který se vyskytuje zejména v řasách, ale i v mase některých živočichů, kteří tyto řasy konzumují ve velkém množství (lososi, plameňáci, kril, korýši – zejména krevety, humři, krabi a raci). Za nejbohatší zdroj astaxantinu je považována mikroskopická sladkovodní řasa Haematococcus pluvialis, jejíž extrakt využíváme v našem přípravku. Astaxantin je schopný proniknout do částí buněk rozpustných jak ve vodě, tak v tuku, na rozdíl od většiny antioxidantů dokáže překonat i hematoencefalickou a hematoretinální bariéru a dostat se do mozku (centrální nervové soustavy) i do očí (sítnice). Astaxantin je považovaný za jeden z nejsilnějších antioxidantů vůbec – jeho antioxidační aktivita je 6000krát vyšší než u vitamínu C, 800krát vyšší než u koenzymu Q10 a 550krát vyšší než u vitamínu E. To je také jedním z důvodů, proč obliba astaxantinu neustále vzrůstá. 

Rajče jedlé¹⁸ – je vytrvalá rostlina, která se pěstuje obvykle jako jednoletá pro chutné dužnaté bobule (rajčata). Obvykle je rajče považované za zeleninu, někdy však za ovoce. Pochází ze Střední a Jižní Ameriky, nyní se pěstuje téměř na celém světě. Rajčata jsou bohatá na vitamíny (A, B, C, E), minerály (zinek, draslík, vápník) a antioxidanty (beta karoten a lykopen). 

Lykopen – je karotenoid, který dodává plodům rostlin červenou barvu. Mezi jeho nejbohatší zdroje patří rajčata, šípek, červený grapefruit a vodní meloun. Lykopen se řadí k nejznámějším rostlinným antioxidantům. 

Hesperidin¹⁹ - je bioflavonoid, který se nachází ve slupkách citrusových plodů. Jedním z jejich nejbohatších zdrojů je tzv. hořký pomeranč (Fructus Aurantii Immaturus), jehož domovem je východní Afrika a tropická část Asie. Hořký pomeranč je velmi populární v tradiční čínské medicíně. 

Rutin²⁰ - patří mezi bioflavonoidy, jeho název je odvozený od byliny routy vonné, z níž byl poprvé již v 19. století izolován. Mezi jeho nejvydatnější zdroje patří pohanka, routa a jerlín japonský. Vyskytuje se také v kůře citrusových plodů, chřestu, broskvích, lesních plodech, banánech a výluhu zeleného či černého čaje. Jerlín japonský je listnatý strom, který dorůstá obvykle výšky 15, výjimečně až 25 metrů. Jeho původní domovinou je Dálný Východ, zejména Čína a Korea. Jerlín japonský patří v čínské tradiční medicíně k 50 nejvýznamnějším rostlinám. 

Para-aminobenzoová kyselina²¹ – je esenciální živinou pro některé bakterie, proto se dříve řadila do skupiny vitamínu B. Člověk ji však dokáže s pomocí bakterií syntetizovat ve střevech a není tak závislý na jejím příjmu z potravy. Para-aminobenzoovou kyselina můžeme najít zejména v pivovarských kvasinkách, játrech, ledvinách a celozrnných obilovinách. 

Bromelain²² – je souhrnný název skupiny enzymů*, které jsou obsažené v čerstvém ananasu a ananasové šťávě. Podporuje štěpení látek bílkovinné povahy, při vyšších teplotách dochází k jeho rozkladu, proto je vhodné se vyvarovat jeho tepelné úpravy.

Papain²³ – je enzym*, který se nejčastěji nachází ve šťávě nezralých plodů papáji. Podporuje štěpení látek bílkovinné povahy (peptidy, amidy a estery).

* Enzymy - jsou látky bílkovinné povahy, které v těle slouží jako biokatalyzátory a řídí většinu biochemických procesů v organizmu. Trávicí enzymy pomáhají v trávicím traktu štěpit bílkoviny, cukry a tuky z potravy na jednodušší látky, které jsou pro organizmus lépe vstřebatelné a využitelné. Nedostatek trávicích enzymů může vést k nepříjemným pocitům po jídle. 

Jablečná vláknina²⁴ – se získává z jablka, plodu jabloně domácí, která patří v Evropě mezi nejpěstovanější ovocné stromy. Vláknina je směs nestravitelných, nebo omezeně stravitelných polysacharidů. Rozpustná vláknina působí v trávicím traktu jako prebiotikum – živina pro střevní bakterie. Nerozpustná vláknina se mísí v tlustém střevě s odpadními látkami, které pak snadněji opouští trávicí trakt. 

Hořký pomerančovník²⁵ – je druh pomeranče známý z tradiční čínské medicíny pod názvem zhi shi, jeho květy se často používali také jako součást čajových směsí. Podporuje trávení, přispívá k odbourávání tuků a udržení žádoucí hmotnosti. 

Koenzym Q10²⁶ - někdy nazývaný také ubichonon či koenzym Q, je látka podobná vitaminům a nachází se ve většině lidských buněk. Ovlivňuje funkci mitochondrií, které v těle fungují jako mále buněčné elektrárny a „vyrábějí“ ATP (adenosintrifosfát), látku s vysokým obsahem energie využitelnou jako pohotový zdroj buněčné energie. Nejvíce koenzymu Q10 obsahují orgány s největšími nároky na energii, jako jsou srdce, játra a plíce. 

Přímořská borovice²⁷ – je jehličnatý stálezelený strom, který roste převážně v oblasti Středozemního moře. Velmi ceněný extrakt se získává z její kůry – obsahuje mj. proanthokyanidiny, flavonoidy, katechiny a organické kyseliny. Příznivě ovlivňuje dýchání, přispívá ke zdraví cévního systému a účinkuje jako velmi silný antioxidant – chrání buňky a tkáně před poškozením, a předchází tak jejich stárnutí. 

Výtažek ze zrníček vinné révy²⁸ – je koncentrovaný výtažek ze zrníček červených hroznů s garantovaným obsahem proanthokyanidinů (někdy zkracované jako PAC či OPC), které patří mezi flavonoidy. Má významné antioxidační účinky – chrání buňky před poškozením a stárnutím. Je považován za původce tzv. „francouzského paradoxu“ - přestože Francouzi konzumují velké množství nasycených tuků, výskyt srdečních příhod je u nich podstatně nižší než u jiných národů. Důvodem je pravděpodobně vysoká spotřeba červeného vína, které obsahuje velké množství PAC. Příznivě ovlivňuje krevní oběh i krevní tlak. Blahodárně působí při pocitu těžkých nohou. Podporuje prokrvení pokožky, přispívá k jejímu zdraví a kráse. 

Jód²⁹ - je poměrně vzácný minerální prvek, který se na zemi vyskytuje především v mořské vodě. Ve větší míře je obsažen v mořských řasách a rybách. Je důležitý pro zdravou pokožku, činnost štítné žlázy a nervové soustavy, přispívá ke správné činnosti rozpoznávacích funkcí (paměť, pozornost, koncentrace, pohotovost, pochopení souvislostí a jejich využití, řeč, prostorová orientace,…). 

Zinek³⁰ - přestože je v lidském těle zastoupený v relativně malém množství (tělo dospělého člověka obsahuje přibližně pouhé 2g zinku), má neobyčejně významný vliv na celý organizmus. Podporuje fungování imunitního systému, chrání před oxidací, má příznivý vliv na zrak, kosti, kůži, vlasy a nehty. Podílí se na procesu dělení buněk, pozitivně ovlivňuje plodnost a reprodukci, přispívá k udržení normální hladiny testosteronu v krvi. Zinek je obsažený jak v živočišné stravě – játra, mléko, tmavé maso, vaječné žloutky, ústřice, tak ve stravě rostlinné – celozrnné pečivo, ořechy, dýňová semena a fazole. 

Selen³¹ - je minerální prvek, patří mezi nezbytné složky naší výživy. Nejbohatším zdrojem selenu jsou ořechy, mořské ryby a vnitřnosti. Podporuje imunitní systém, chrání buňky před oxidativním stresem, přispívá k normální činnosti štítné žlázy, dobrému stavu vlasů a nehtů, účinně působí na tvorbu spermií. 

Měď³² – je pro člověka velmi důležitý prvek, který je obsažený zejména v játrech, ořechách, houbách, kakau, korýších a měkkýších. Měď chrání buňky před oxidativním stresem, podporuje správnou funkci imunitního a nervového systému, je významná pro pigmentaci pokožky a vlasů, přispívá k správnému energetickému metabolizmu a k udržení normálního stavu pojivových tkání. Je důležitá pro přenos železa. 

Mangan³³ – je stopový prvek, jehož hlavním zdrojem pro člověka je rostlinná strava jako obilniny, špenát, ořechy, hrášek, olivy a borůvky. Mangan je důležitý pro správný energetický metabolizmus a ochranu buněk před oxidativním stresem, přispívá k dobrému stavu kostí a k udržení normálního stavu pojivových tkání. 

Chrom³⁴ - je pro lidský organismus nezbytný minerální prvek, který přispívá k udržení normální hladiny glukózy v krvi. Ta je důležitá pro správný metabolismus cukrů, tuků i bílkovin, potlačuje chuť na sladkosti a nutkavý pocit hladu způsobený nízkou hladinou cukru v krvi. 

Molybden³⁵ – přestože je na Zemi poměrně vzácným prvkem a v živých organizmech se vyskytuje pouze ve stopovém množství, je důležitý pro metabolismus sirných aminokyselin, některé enzymatické procesy a tvrdost zubní skloviny. Mezi nejbohatší zdroje molybdenu ve stravě patří listová zelenina, luštěniny a celozrnné pečivo. 

Bór³⁶ – je minerální prvek, který má vliv na metabolizmus ostatních minerálů v organizmu, zejména na vápník. Vyskytuje se ve většině druhů zeleniny a ovoce, ve velmi malých množstvích též v mase a rybách. 

Železo³⁷ - patří mezi biogenní prvky, jeho hlavním zdrojem v potravě je maso - zejména játra, srdce a slezina - ale i luštěniny, listová zelenina, houby a jahody. Železo je součástí hemoglobinu, červeného krevního barviva obsaženého v červených krvinkách, které zajišťuje přenos kyslíku, a tím zabezpečuje dýchání buněk i celého organizmu. Přispívá ke správné funkci imunitního systému a k omezení únavy a vyčerpání. Podílí se na procesu dělení buněk a na správné činnosti rozpoznávacích funkcí (paměť, pozornost, koncentrace, pohotovost, pochopení souvislostí a jejich využití, řeč, prostorová orientace,…). Nedostatek železa ve stravě způsobuje chudokrevnost, jejímiž typickými příznaky jsou bledost, malátnost a únava. Na dostatečný přísun železa by měli dbát zejména vegetariáni, těhotné ženy, dospívající děti a sportovci. 

Chlorella³⁸ – je malá sladkovodní jednobuněčná řasa, která je neobyčejně bohatým zdrojem bílkovin, aminokyselin, chlorofylu, vitamínů (zejména A, B2, C, K) a minerálů (především draslík, fosfor, železo, vápník). Unikátní složkou chlorelly je takzvaný růstový faktor (CGF), který představuje komplex peptidů a nukleových kyselin, jenž vzniká při intenzívní fotosyntéze a umožňuje neobvykle rychlý růst a regeneraci na buněčné úrovni. Díky tomu dokáže chlorella růst rychleji než jakákoliv jiná rostlina a během jednoho dne až zečtyřnásobit svou hmotnost. Chlorella se řadí mezi antioxidanty, chrání buňky před negativním působením volných radikálů, a tím zpomaluje stárnutí. Přispívá ke správné funkci imunitního systému, má posilující účinky, dodá energii a vitalitu, pomáhá při únavě. Je proslulá svými detoxikačními účinky – napomáhá očistit tělo od škodlivin (těžkých kovů, odumřelých buněk, toxinů) a příznivě ovlivňuje fungování orgánů, které jsou za čistění organizmu zodpovědné (játra, ledviny, močový měchýř). Přispívá k růstu prospěšné střevní mikroflóry, podporuje trávení, funkci tlustého střeva, pomáhá zklidnit podrážděnou střevní stěnu. Příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu, krevního cukru i tělesnou hmotnost. Vzhledem k vysokému obsahu proteinů, vitamínů a minerálů je chlorela ideálním zdrojem živin pro vegetariány a vegany. 

Spirulina³⁹ – je modrozelená sinice, která se vyskytuje zejména v tropických a subtropických oblastech (Asie, Afrika, jižní Amerika). Obsahuje neobyčejně mnoho proteinů (garantujeme minimálně 60%), enzymů, vitamínů (zejména skupiny B, A, C, D, E a K), minerálů (vápník, železo), chlorofyl a modrozelené barvivo phycocyanin, které dává spirulině charakteristickou modrozelenou barvu a účinkuje jako silný imunostimulant – podporuje činnost imunitního systému i přirozenou obranyschopnost. Spirulina působí jako antioxidant, pomáhá při únavě, zajišťuje organizmu energii a vitalitu. Dodává pocit sytosti, zabraňuje rozkladu škrobu, a omezuje tak příjem kalorií z potravy, proto je spirulina hojně užívaná jako podpůrný prostředek při hubnutí. Přispívá také k dosažení zdravé hladiny krevního cukru. Vzhledem k vysokému obsahu proteinů, vitamínů a minerálů je chlorela ideálním zdrojem živin pro vegetariány a vegany. 

Šípek⁴⁰ – je plodem planě rostoucí šípková růže, která je rozšířená téměř po celé Evropě a již od Starověku je využívaná jako léčivá rostlina. Šípky obsahují vitamíny (zejména C, B1, B2, E, K), karotenoidy, glykosidy a třísloviny. Jsou bohaté na antioxidanty, které chrání buňky před poškozením, podporují imunitu a obranyschopnost. Blahodárně působí na dýchací cesty, trávení, klouby, činnost ledvin a močového měchýře, přispívají k posílení organizmu a jeho správnému fungování. 

Kapusta⁴¹ – je košťálová zelenina z čeledi brukvovitých, stejně jako zelí, květák, kedluben nebo brokolice byla vyšlechtěna z divoce rostoucí středomořské brukve zelné. Jednotlivé odrůdy kapusty se mohou lišit různou barvou listů - od světle zelené, přes tmavě zelenou, modrozelenou, červenou nebo bílou – či jejich uspořádáním (hlávková nebo růžičková kapusta). Hlávková kapusta se podobá zelí, na rozdíl od něj má však zkadeřené listy. Kapusta je bohatá na vitamíny (C, E, A), minerály (draslík, vápník, fosfor) a vlákninu. 

Květák⁴² - je velice oblíbená košťálová zelenina, která byla vyšlechtěna z brukve zelné. Konzumuje se jeho zdužnatělé květenství, tzv. růžice – původně byla velká asi jako tenisový míček, šlechtěním se ji podařilo zvětšit až do dnešní podoby. Růžice květáku je nejčastěji bílá, ale může mít i žlutou, zelenou, nebo fialovou barvu. Květák obsahuje vitamíny (zejména C), minerály, stopové prvky a aminokyseliny. Díky vysokému obsahu vlákniny, která dokáže člověka zasytit na dlouhou dobu, se řadí k nízkokalorické zelenině. 

Brokolice⁴³ – je jedlá rostlina původem ze Středomoří, která je bohatá na vitamíny (A, B1, B2, B9, C, E), minerály (draslík, hořčík, vápník, železo), lutein, zeaxantin, vlákninu a glukorafanin, který se při trávení mění na sulforafan. Je vhodnou součástí jídelníčku, protože obsahuje velice málo kalorií a díky vysokému obsahu vlákniny dokáže zasytit na dlouhé hodiny. Brokolice získala značnou popularitu až v relativně nedávné době, proto se často řadí mezi tzv. moderní zeleninu. 

Špenát⁴⁴ – je listová zelenina, která pochází z Persie, odkud se ve středověku rozšířila do Evropy. Špenát má univerzální použití – za studena do salátů nebo smoothie, tepelně upravený jako příloha k masu. Špenát má nízký obsah kalorií, ale o to bohatší je na antioxidanty - zejména karotenoidy (karoten, lutein, zeaxantin), vitamíny (C, E, K), minerály (draslík, vápník), stopové prvky a vlákninu. 

Mrkev⁴⁵ – je jedním z nejběžněji používaných druhů zeleniny. Jejím domovem je jižní Asie, odkud se ve středověku dostala do Evropy. Pěstuje se pro kořen, který byl původně černý, a až v 17. století v Nizozemí byla vyšlechtěna odrůda s oranžovým kořenem, jak ji známe dnes. Existují i odrůdy s kořenem bílým, žlutým, červeným nebo fialovým. Sytě oranžovou barvu dodává mrkvi antioxidant beta karoten, obsahuje také hodně vlákniny, vitamíny (B, C, E), minerály (draslík, vápník, fosfor) a stopové prvky. V tradiční medicíně byl nejčastěji používaný kořen a semena mrkve. 

Červená řepa⁴⁶ – je oblíbená v kuchyni i tradiční medicíně již od Starověku. Nejstarší zmínky o ní pocházejí již z Babylónie z období před třemi tisíci lety, později se rozšířila téměř po celé Římské říši. Červená řepa obsahuje vitamíny (zejména řady B a C), beta karoten (provitamin A), minerály (především železo, vápník, hořčík, fosfor, sodík a draslík) a vlákninu. V dnešní době se často řadí mezi tzv. superpotraviny. 

Česnek⁴⁷ – se již tisíce let používá jako koření i v tradiční medicíně, dnes je pro své široké spektrum pozitivních účinků na lidské zdraví označován jako superpotravina. Česnek obsahuje vitamíny (A, C, E), stopové prvky (selen, jód), vlákninu, flavonoidy (zejména kvercetin), esenciální aminokyseliny (arginin, cystein, methionin) a allicin, který mu dodává charakteristické štiplavé aroma. Česnek má antibakteriální a antioxidační účinky, podporuje imunitu – aktivuje přirozené obranné prvky organizmu: makrofágy, fagocyty, T-buňky, zvyšuje produkci lymfocytů a protilátek. Přispívá ke zdraví dýchacích cest i ke snadnému a pohodlnému dýchání. Napomáhá k ochraně před škodlivými mikroorganizmy ve střevech a k udržení mikrobiální rovnováhy ve střevech. Udržuje zdravé srdce a cévy, přispívá k udržení zdravé hladiny cukru a cholesterolu v krvi. Blahodárně působí na žilní systém, pomáhá při pocitu těžkých nohou. Příznivě působí na činnost žlučníku a jater, zvyšuje odolnost organismu v zátěžových a stresových situacích. 

Cibule⁴⁸ – pochází pravděpodobně ze střední Asie, již v dávnověku patřila mezi oblíbené potraviny, hojně byla využívána v tradiční čínské a indické medicíně. Cibule je bohatá na karoteny, vitamíny (B, C), minerály (draslík, křemík), stopové prcky (měď, mangan), pektin a allicin, který jí dodává charakteristické štiplavé aroma. Cibule má antioxidační a stimulační účinky, příznivě ovlivňuje hladinu cukru a cholesterolu v krvi, přispívá ke zdraví cévního a žilního systému, pomáhá při pocitu těžkých nohou. Podporuje odvodnění organizmu, činnost ledvin a močových cest. 

Celer⁴⁹ – patří mezi kořenovou zeleninu, pěstovaný je buď pro svou bulvu, jež může vážit až jeden kilogram, nebo listy (řapíkatý celer). „Bulvový“ celer má silné aroma a hodí se proto spíše pro tepelné zpracování, řapíkatý celer je jemnější a používá se častěji syrový - do salátů a pomazánek. Lidé celer používají odedávna, pěstovali jej již starověcí Egypťané, Řekové a Římani, v tradiční medicíně byl oblíbený zejména pro podporu trávení a pro odvodnění organizmu. Celer má minimální množství kalorií, obsahuje vitamíny (A, B, C), minerály (draslík, vápník, hořčík), aminokyseliny, vlákninu a éterické oleje, které mu dodávají typickou vůni a chuť. 

Křen⁵⁰ – je vytrvalá kořenová zelenina z čeledi brukvovitých, která pochází pravděpodobně z oblasti jižní Ukrajiny a Moldávie a je široce rozšířená v mírném pásmu Evropy a Asie. Konzumuje se především kořen, někdy také mladé listy, a to za studena. Jeho latinský název „armoracia“ je patrně keltského původu a označuje rostlinu, která má ráda vlhké stanoviště. V tradiční evropské medicíně byl tak oblíbený, že se často označoval jako evropský ženšen. Křen je bohatý na vitamíny (C a K), minerály (vápník, draslík), vlákninu, flavonoidy, éterické oleje a hořčičné silice, které mu dodávají výraznou pikantní chuť. V minulosti si ho často brali námořníci na dlouhé plavby jako bohatý zdroj vitamínu C. 

Petržel⁵¹ – je původem ze Středomoří, postupně se rozšířila do Evropy, Asie a Severní Ameriky. V antickém Řecku byla považována za posvátnou rostlinu, která byla zasvěcena manželce boha podsvětí Persefoně, ve starověkém Římě byla symbolem vítězství a slávy, údajně byla oblíbenou pochoutkou císaře Karla Velikého. Petržel je aromatická zelenina, z níž lze používat jak kořen, tak listy, v tradiční medicíně našla uplatnění také její semena. Petržel obsahuje vitamíny (A, B, C), minerály (draslík, vápník, hořčík, železo), flavonoidy, silice a éterické oleje. Podporuje vylučování a přispívá ke zdraví ledvin. 

Borůvka⁵² - se vyskytuje v široké míře nejen v Evropě, ale i v severní Asii a severozápadní Americe, v lesích často tvoří rozsáhlé souvislé porosty. Má velmi chutné plody, které lidé s oblibou konzumují již po tisíce let, dlouhou tradici má také v tradiční medicíně. Obsahuje jedinečný komplex účinných látek – třísloviny, bioflavonoidy, vitamíny (zejména provitamín A, vitamín C a vitamíny skupiny B) a minerály. Borůvka má silné antioxidační účinky, chrání oči před volnými radikály, podporuje prokrvení očí a funkci sítnice, udržuje zdravé oči, má blahodárný vliv na unavené a namáhané oči. Příznivě ovlivňuje metabolizmus cukrů, bílkovin a tuků i hladinu krevního cukru, podporuje trávení, chrání sliznice v žaludku a tenkém střevě. Borůvka podporuje cirkulaci krve, zlepšuje pružnost žil, přispívá ke zdraví kardiovaskulárního systému, pomáhá při pocitu těžkých nohou. 

Severoamerická brusinka (klikva velkoplodá)⁵³ - jak už napovídá její název, pochází ze severní Ameriky. Roste převážně na kyselých horských rašelinných půdách, vytváří dlouhé poléhavé dřevnaté výhonky dlouhé 30-180 cm. Některé rostliny se dožívají i více než 100 let. Zářivě červené plody mají velikost oliv a dozrávají v září až říjnu. Používají se k přípravě džemů, kompotů a džusů, Indiáni je hojně využívali v tradiční medicíně. Severoamerická brusinka obsahuje flavonoidy, vitamíny, minerály, organické kyseliny, které příznivě ovlivňují kyselost močových cest, stopové prvky a zejména proanthokyanidiny (PAC), které na sliznici močových cest vytvářejí tenký film. 

Černý rybíz⁵⁴ – je keř původem z Evropy, který byl nejdříve využíván v tradiční medicíně a až později k pěstování ovoce. Plody černého rybízu jsou ceněné zejména kvůli vysokému obsahu vitamínu C, jehož v nich najdeme mnohem více než v citrusech, obsahuje také minerály (draslík, vápník, hořčík), vlákninu, silice a resveratrol. Černý rybíz má povzbuzující účinky, podporuje odolnost organizmu proti nepříznivým vlivům z vnějšího okolí, udržuje zdravé klouby a svaly, přispívá ke zdraví dýchacích cest. Stimuluje vylučování, přispívá ke správné funkci močových cest, pomáhá zbavit se přebytečných kilogramů a udržet si žádoucí váhu. 

Acerola⁵⁵ – někdy také nazývaná barbadoská třešeň, je keř nebo nízký strom, který roste v tropických oblastech Střední a Jižní Ameriky. Její plody mají příjemnou, lehce nakyslou chuť, která je předurčuje nejen ke konzumaci za studena, ale lze z ní připravit lahodné džemy, sirupy a džusy, od nepaměti se používá v tradiční medicíně. Acerola je velmi bohatá na vitamín C (obsahuje ho asi třicetkrát více než pomeranč), najdeme v ní také vitamíny A a B, minerály a flavonoidy. 

 

Pokud chcete absolutně kompletní péči, můžete navíc doplnit vápník s přípravkem FitBones K2, hořčík s MagnePlus B6 a omega-3 nenasycené mastné kyseliny s Omega-3 Cardio.