Přeslička1 – je vytrvalá léčivá rostlina, rozšířená téměř v celé Evropě, Asii a Severní Americe. Obsahuje flavonoidy, třísloviny, saponiny a zejména křemík, který je často označovaný jako minerál krásy. Využíváme extrakt z přesličky s garantovaným obsahem minimálně 7% oxidu křemičitého. Přeslička se tradičně využívá k osvěžení a očistě organizmu, přispívá k odstranění přebytečné vody z těla, příznivě působí na cévní systém a kvalitu kostí, zlepšuje stav vlasů a nehtů, podporuje růst vlasů a jejich pevnost.
Kopřiva dvoudomá2 – je bohatá na aminokyseliny, minerály (hořčík a minerál krásy křemík) a vitamíny, zejména vitamín C, který usnadňuje v organismu využití železa, jež je v kopřivě v bohaté míře obsažené. Využíváme extrakt z kopřivy s garantovaným obsahem minimálně 1% oxidu křemičitého. Kopřiva u nás patří již po staletí mezi nejužívanější rostliny v péči o zdraví. Příznivě působí na žíly, srdce, klouby, kosti a imunitu, má močopudné a revitalizační účinky, přispívá k pročištění organismu. Posiluje vlasy a nehty, napomáhá při problémech s lupy.
Přímořská borovice3 – je jehličnatý stálezelený strom, který roste převážně v oblasti Středozemního moře. Velmi ceněný extrakt se získává z její kůry – obsahuje mj. proanthokyanidiny, flavonoidy, katechiny a organické kyseliny. Využíváme extrakt s garantovaným obsahem minimálně 95% proanthokyanidinů. Příznivě ovlivňuje dýchání, přispívá ke zdraví cévního systému a především účinkuje jako velmi silný antioxidant – chrání buňky a tkáně před poškozením, a předchází tak jejich stárnutí.
Methionin4– se řadí mezi esenciální aminokyseliny, tj. aminokyseliny, které si tělo neumí samo vytvořit, ale musíme je přijímat v potravě. Podporuje syntézu kolagenu, je velmi oblíbenou složkou přípravků pro péči o vlasy. Methionin najdeme zejména v rybách, vejcích, jogurtu, mase, ořechách a obilninách.
Cystein5 – je aminokyselina, která je významným zdrojem síry v organizmu, hraje důležitou roli při formování prostorové struktury bílkovin. K jeho nejbohatším zdrojům patří cibule, česnek, červená paprika, brokolice, růžičková kapusta a žloutek.
Selen6 – je minerální prvek, patří mezi nezbytné složky naší výživy. Nejbohatším zdrojem selenu jsou ořechy, mořské ryby a vnitřnosti. Podporuje imunitní systém, chrání buňky před oxidativním stresem, přispívá k normální činnosti štítné žlázy, je důležitý pro dobrý stav vlasů a nehtů.
Zinek7 – přestože je v lidském těle zastoupený v relativně malém množství (tělo dospělého člověka obsahuje přibližně pouhé 2g zinku), má neobyčejně významný vliv na celý organizmus. Podporuje fungování imunitního systému, chrání před oxidací, má příznivý vliv na plodnost, zrak, kosti, kůži, vlasy a nehty. Zinek je obsažený jak v živočišné stravě – játra, mléko, tmavé maso, vaječné žloutky, ústřice, tak ve stravě rostlinné – celozrnné pečivo, ořechy, dýňová semena a fazole.
Měď8 – je pro člověka velmi důležitý prvek, který je obsažený zejména v játrech, ořechách, houbách, kakau, korýších a měkkýších. Měď chrání buňky před oxidativním stresem, podporuje správnou funkci imunitního a nervového systému, je významná pro pigmentaci pokožky a vlasů, přenos železa, přispívá k správnému energetickému metabolizmu a k udržení normálního stavu pojivových tkání.
Železo9 – patří mezi biogenní prvky, jeho hlavním zdrojem v potravě je maso – zejména játra, srdce a slezina – ale i luštěniny, listová zelenina, houby a jahody. Železo je součástí hemoglobinu, červeného krevního barviva obsaženého v červených krvinkách, které zajišťuje přenos kyslíku, a tím zabezpečuje dýchání buněk i celého organizmu. Přispívá ke správné funkci imunitního systému a k omezení únavy a vyčerpání. Podílí se na procesu dělení buněk a na správné činnosti rozpoznávacích funkcí (paměť, pozornost, koncentrace, pohotovost, pochopení souvislostí a jejich využití, řeč, prostorová orientace,…). Nedostatek železa ve stravě způsobuje chudokrevnost, jejímiž typickými příznaky jsou bledost, malátnost a únava. Na dostatečný přísun železa by měli dbát zejména vegetariáni, těhotné ženy, dospívající děti a sportovci.
Vitamín C10 – je ve vodě rozpustný vitamín, který podporuje tvorbu kolagenu důležitého pro správný vývoj kůže, kostí, zubů a chrupavek. Kromě toho má mnoho dalších funkcí – chrání buňky před oxidativním stresem, podporuje nervový systém a imunitu, snižuje únavu a vyčerpání. Na rozdíl od většiny zvířat a rostlin musí člověka vitamín C přijímat ve stravě, protože si ho sám nedokáže syntetizovat. Nejvíce vitamínu C se vyskytuje v šípkách, černém rybízu, citrusových plodech, jahodách, zelí, květáku, mrkvi, rajčatech a špenátu. Vitamín C je velmi citlivý na teplotu, při tepelném zpracování dochází ke znehodnocení více než poloviny obsahu vitamínu C, proto se doporučuje konzumovat zeleninu a ovoce v syrovém stavu.
Výtažek z kvasnic11– je bohatý na aminokyseliny, minerály a zejména vitamíny typu B, které mají blahodárný vliv na krásu vlasů a nehtů.
Biotin12 – je často označován jako vitamín B7, H, či vitamín krásy. Všechny zvolené názvy mají své opodstatnění. Název biotin byl odvozený od toho, že je součástí mnoha živých buněk. Označení vitamín H odkazuje na to, že je důležitou součástí koenzymů nezbytných pro metabolismus tuků, sacharidů a bílkovin. A název vitamín krásy byl zvolen proto, že udržuje zdravou kůži a vlasy, příznivě působí na nervový systém a psychický stav člověka. Biotin je ve vodě rozpustný vitamín, který se řadí k tzv. vitagenům – látkám, které slouží organismu jako zdroj energie a stavebního materiálu. Má velký význam pro získávání energie na buněčné úrovni, slouží k látkové výměně tuků a bílkovin, podílí se na metabolismu téměř všech buněk v našem těle.
Vitamín B1 (thiamin)13 – je vitamín rozpustný ve vodě, který je nezbytné průběžně přijímat v potravě (v lidském těle se neukládá a jeho zásoba vydrží jen 4-10 dní). Mezi jeho nejbohatší zdroje patří droždí, ořechy, med, maso a neloupané obiloviny. Je důležitý pro normální energetický metabolizmus, správnou funkci srdce a nervového systému.
Vitamín B214 – je rozpustný ve vodě a v těle se neukládá. Člověk není schopný tento vitamín syntetizovat a musí ho přijímat v potravě. Vitamín B2 je důležitý pro správné fungování metabolismu cukrů, tuků a aminokyselin i pro základní buněčný metabolismus, ovlivňuje proces tvorby a přeměny energie v organismu. Blahodárně působí na pokožku a sliznice, přispívá ke správné funkci nervové soustavy a zraku, také ke snížení míry únavy a vyčerpání. Napomáhá k ochraně buněk před oxidativním stresem, a předchází tak stárnutí.
Vitamín B315 – často nazývaný také niacin, nikotinamid, nebo vitamín PP, je ve vodě rozpustný vitamín, který se v těle neukládá a jeho syntéza v organismu je omezená (tělo ho umí získat například z tryptofanu), a proto je nutný jeho příjem v potravě. K bohatým zdrojům vitamínu B3 patří pivovarské kvasnice, játra, tuňák, libové maso, slunečnice, fazole a hrách, nezanedbatelné množství je též v mléce, vejcích a mrkvi. Vitamín B3 je významnou součástí koenzymů, které se podílí na energetickém metabolismu. Je nezbytný pro správnou funkci nervové soustavy a normální psychickou činnost, pro dobrý stav kůže a sliznic, pomáhá při únavě a vyčerpání. Vyšší potřeba vitamínu B3 je při zvýšené námaze, kouření, ve stáří, těhotenství a kojení.
Vitamín B5 (kyselina pantotenová)16– je ve vodě rozpustný vitamín přítomný ve všech tělesných tkáních. Ve větší míře se vyskytuje zejména v mase a vnitřnostech, luštěninách a celozrnném pečivu. Je součástí velmi důležitého koenzymu A, který je nezbytný pro metabolizmus cukrů a tuků. Je důležitý pro normální energetický metabolizmus, podporuje duševní výkonnost, pomáhá při únavě a vyčerpání.
Vitamín B6 (pyridoxin)17– je ve vodě rozpustný vitamín, který se vyskytuje především v kvasnicích, játrech, rybách, drůbeži a vejcích. Je obsažen také v bramborách, hnědé rýži, ořechách, sójových bobech, luštěninách, celozrnných obilovinách a listovém salátě. Vitamín B6 přispívá k normální tvorbě červených krvinek a normálnímu metabolismu homocysteinu, který patří mezi faktory, jež mohou mít příznivý vliv na srdce a oběhovou soustavu. Je důležitý pro správnou funkci nervové soustavy, podporuje psychickou činnost a regulaci hormonální aktivity. Přispívá ke správné funkci imunitního systému a ke snížení míry únavy a vyčerpání.
Vitamín B9 (kyselina listová)18 – její název je odvozený od toho, kde se především vyskytuje – v zelených listech (brokolice, salát), najdeme ji ale také v játrech, kvasnicích, ořechách, luštěninách, vejcích, mléku a celozrnných obilovinách. Kyselina listová je velmi důležitá pro syntézu aminokyselin, krvetvorbu, přispívá k normální psychické činnosti, správné funkci imunitního systému a snížení únavy a vyčerpání.
Vitamín B12 (kobalamin)19 – je ve vodě rozpustný vitamín, který si člověk nedokáže vytvořit a je závislý na jeho příjmu z potravy. Hlavním zdrojem jsou maso, mléko, vejce a sýry. Neexistuje žádný dostatečně vydatný rostlinný zdroj, a proto největší nebezpečí nedostatku vitamínu B12 hrozí vegetariánům a zejména veganům. Je důležitý především pro imunitu, krvetvorbu, imunitu, dělení buněk a odolnost proti únavě, nezbytný pro správnou funkci nervové soustavy a psychickou pohodu.
