Zelený čaj1 – byl odedávna považovaný za neobyčejně blahodárný nápoj, v mnoha zemích označovaný jako „nápoj života“. V tradiční čínské medicíně byl užíván po několik tisíciletí. Zelený čaj je složitým komplexem účinných látek – obsahuje asi sto třicet sloučenin, které se vyznačují vysokou biologickou aktivitou. Zrychluje metabolismus, zvyšuje výdej energie, podporuje odbourávání a spalování tuků. Má uvolňující a uklidňující účinky, podporuje odolnost proti fyzické i psychické únavě, zlepšuje koncentraci a osvěžuje.
Theanin obsažený v zeleném čaji stimuluje alfa mozkové vlny, které jsou spojené s uklidněním, ale zároveň udržují člověka v bdělém stavu.
Třezalka2 – je rostlina, jejíž původní domovinou je Evropa, ale rozšířila se i do Číny, Indie, severní Afriky a na Blízký východ. Má mnoho lidových názvů, k nejpoužívanějším patří bylina svatého Jana či svatojánská bylina, což odkazuje k lidové pověře, že nejlepší je třezalku sbírat na den svatého Jana. Podporuje imunitu a funkci kardiovaskulárního systému, stimuluje fyzickou i psychickou aktivitu, zvyšuje odolnost organismu v zátěžových a stresových situacích. Podporuje dobrou náladu.
Ženšen3– patří mezi nejznámější adaptogeny, tj. látky, které dodávají organismu energii a povzbuzují ho k výkonu. Pochází z Číny, kde je v tradiční medicíně využíván již pět tisíc let jako stimulující prostředek. Ženšen v překladu znamená „síla země v podobě člověka“, protože tvar kořene připomíná lidské tělo. V minulosti byl tak ceněný, že se vyvažoval zlatem, přisuzovaly se mu magické vlastnosti, byl považován za symbol života, věčného mládí a nesmrtelnosti. Jeho sběr provázely rituální obřady, patřil mezi nejvzácnější dary čínských císařů. Má stimulační účinky, pomáhá při únavě. Umožňuje organismu snadněji mobilizovat energii k zvládnutí náročných situací, a to jak fyzických, tak psychických. Zlepšuje duševní pochody – koncentraci a paměť, až do vysokého věku udržuje člověka vitálního a svěžího, podporuje potenci a dodává životní sílu.
Rozchodnice růžová4 – je poměrně nízká vytrvalá bylina, která roste zejména v arktické a subartktické oblasti na severu Ruska, Kanady a ve Skandinávii. Řadí se mezi adaptogeny (látky, které dodávají organismu energii a povzbuzují ho k výkonu), její účinnost je srovnávána se ženšenem a v některých případech ho i předčí. Má příznivý vliv na kardiovaskulární systém a vnímání, podporuje psychickou i fyzickou aktivitu, blahodárně působí na psychickou kondici a pomáhá organismu vyrovnat se se stresovými situacemi.
Vitamín B1 (thiamin)5– je vitamín rozpustný ve vodě, který je nezbytné průběžně přijímat v potravě (v lidském těle se neukládá a jeho zásoba vydrží jen 4-10 dní). Mezi jeho nejbohatší zdroje patří droždí, ořechy, med, maso a neloupané obiloviny. Je potřebný pro normální energetický metabolizmus, správnou funkci srdce a nervového systému.
Vitamín B2 (riboflavin)6– je vitamín rozpustný ve vodě a v těle se neukládá. Člověk, na rozdíl od většiny býložravých živočichů, není schopný tento vitamín syntetizovat a musí ho přijímat potravou. Mezi nejbohatší zdroje vitamínu B2 patří kvasnice, játra, ledviny, také mléko, tvaroh, vejce, vepřové a hovězí maso, kakao a ořechy. Lidský organismus potřebuje vyšší množství vitamínu B2 v období růstu a puberty, při zvýšené fyzické námaze, únavě, rekonvalescenci a celkovém vyčerpání. Vitamín B2 je důležitý pro správné fungování metabolismu cukrů, tuků a aminokyselin i pro základní buněčný metabolismus, ovlivňuje proces tvorby a přeměny energie v organismu. Přispívá k zachování zdravé kůže a sliznic, podporuje zrak, tvorbu červených krvinek a správnou funkci nervového systému, snižuje únavu a vyčerpání. Napomáhá k ochraně buněk před oxidativním stresem.
Vitamín B37– často nazývaný také niacin, nikotinamid, nebo vitamín PP, je ve vodě rozpustný vitamín, který se v těle neukládá a jeho syntéza v organismu je omezená (tělo ho umí získat například z tryptofanu), a proto je nutný jeho příjem v potravě. K bohatým zdrojům vitamínu B3 patří pivovarské kvasnice, játra, tuňák, libové maso, slunečnice, fazole a hrách, nezanedbatelné množství je též v mléce, vejcích a mrkvi. Vitamín B3 je významnou součástí koenzymů, které se podílí na energetickém metabolismu. Je důležitý pro správnou funkci nervové soustavy a normální psychickou činnost, pro dobrý stav kůže a sliznic, pomáhá při únavě a vyčerpání. Vyšší potřeba vitamínu B3 je při zvýšené námaze, kouření, ve stáří, těhotenství a kojení.
Vitamín B5 (kyselina pantotenová)8– je ve vodě rozpustný vitamín přítomný ve všech tělesných tkáních. Ve větší míře se vyskytuje zejména v mase a vnitřnostech, luštěninách a celozrnném pečivu. Je součástí velmi důležitého koenzymu A, který je nezbytný pro metabolizmus cukrů a tuků. Podporuje duševní výkonnost, pomáhá při únavě a vyčerpání.
Vitamín B6 (pyridoxin)9 – je ve vodě rozpustný vitamín, který se vyskytuje především v kvasnicích, játrech, rybách, drůbeži a vejcích. Je obsažen také v bramborách, hnědé rýži, ořechách, sójových bobech, luštěninách, celozrnných obilovinách a listovém salátě. Vitamín B6 je důležitý pro normální energetický metabolizmus, správnou funkci nervového systému, snižuje únavu a podporuje tvorbu červených krvinek a imunitu. Přispívá k normální psychické činnosti a k regulaci hormonální aktivity.
Vitamín B9 (kyselina listová)10– patří do skupiny vitamínu B. Její název je odvozený od toho, kde se především vyskytuje – v zelených listech (brokolice, salát), najdeme ji ale také v játrech, kvasnicích, ořechách, luštěninách, vejcích, mléku a celozrnných obilovinách. Kyselina listová je velmi důležitá pro syntézu aminokyselin, krvetvorbu, přispívá k normální psychické činnosti, správné funkci imunitního systému a snížení únavy a vyčerpání.
Vitamín B12 (kobalamin)11 – je ve vodě rozpustný vitamín, který si člověk nedokáže vytvořit a je závislý na jeho příjmu z potravy. Hlavním zdrojem jsou maso, mléko, vejce a sýry. Neexistuje žádný dostatečně vydatný rostlinný zdroj, a proto největší nebezpečí nedostatku vitamínu B12 hrozí vegetariánům a zejména veganům. Je důležitý především pro krvetvorbu, imunitu, dělení buněk a odolnost proti únavě, nezbytný pro správnou funkci nervové soustavy a psychickou pohodu.
Vitamín C12 – je ve vodě rozpustný vitamín, který podporuje tvorbu kolagenu, vývoj kostí, zubů a chrupavek. Chrání buňky před oxidativním stresem, podporuje nervový systém a imunitu, snižuje únavu a vyčerpání. Na rozdíl od většiny zvířat a rostlin musí člověka vitamín C přijímat ve stravě, protože si ho sám nedokáže syntetizovat. Nejvíce vitamínu C se vyskytuje v šípkách, černém rybízu, citrusových plodech, jahodách, zelí, květáku, mrkvi, rajčatech a špenátu. Vitamín C je velmi citlivý na teplotu, při tepelném zpracování dochází ke znehodnocení více než poloviny obsahu vitamínu C, proto se doporučuje konzumovat zeleninu a ovoce v syrovém stavu.
Selen13– je minerální prvek, patří mezi nezbytné složky naší výživy. Nejbohatším zdrojem selenu jsou ořechy, mořské ryby a vnitřnosti. Podporuje imunitní systém, chrání buňky před oxidativním stresem, přispívá k normální činnosti štítné žlázy, dobrému stavu vlasů a nehtů.
Hořčík14– je minerální prvek klíčový pro efektivní využití vápníku v organizmu – má příznivý vliv na zdraví kostí a zubů. Je důležitý pro správnou činnost svalů a nervů, přispívá ke snížení únavy a k zachování normálních psychických funkci. Podílí se na procesu dělení buněk, přispívá ke správné syntéze bílkovin. Mezi nejbohatší zdroje hořčíku patří banány, ořechy, mandle, obilí, celozrnné pečivo a tmavá listová zelenina. Zvýšené dávky hořčíku jsou potřebné zejména u dětí v období růstu, u těžce fyzicky pracujících a výkonnostních sportovců, u lidí vystavených dlouhodobé psychické zátěži.
